Základní výchovné a vzdělávací strategie činnostního učení
Zopakujme si, že základním cílem výuky je zapojení všech žáků do výuky, zvládnutí učiva uvedeného v ŠVP všemi žáky, motivace k celoživotnímu učení a především postupný rozvoj klíčových kompetencí, a to až na hranici osobního maxima žáků. Velmi nám přitom pomůže, když budeme dodržovat následující výchovné a vzdělávací strategie:
1) K žákům přistupujeme jako k jedinečným lidským bytostem obdařeným všemi lidskými právy. Každého žáka chápeme jako samostatně myslící bytost, která je schopna rozvíjet své poznávání a je aktivním spolutvůrcem vzdělávání. Úkolem učitele je vyvářet pravidla pro práci žáků a být jejich průvodcem a partnerem na vzdělávací cestě. Ne tak, že jim zakáže, aby se projevovali, nebo naopak dovolí všechno, co se jim líbí, ale tak, že jim umožní porozumět, co to znamená svobodně se ptát, zkoumat a objevovat.
2) Prostřednictvím činností vedeme žáky k samostatnému myšlení, objevování poznatků a osobní odpovědnosti. Každý činnostní postup má konkrétní didaktický cíl a přivádí žáky k tvořivému myšlení – ke schopnosti o pozorovaných jevech samostatně uvažovat a hovořit, ke tvorbě vlastních otázek, ke schopnosti formulovat závěry a prakticky jich využívat. Podporujeme samostatnost, umožňujeme vlastní volbu (individualizaci) a vedeme žáky k odpovědnosti za jejich činy. Žáci mají možnost si pomáhat a spolupracovat. Vzdělávání směřuje k rozvoji individuálních schopností a pozitivnímu vztahu k učení.
3) Žáky pozitivně motivujeme. Před každým postupem žáky motivujeme a orientujeme v úkolu. Ukazujeme jim, proč se určité věci učí a k čemu jim může nově osvojený poznatek nebo dovednost v životě sloužit. Vedeme je k přesvědčení, že se učí věcem užitečným a potřebným. Pro motivaci zejména „slabších“ žáků k učení a jejich motivaci k celoživotnímu vzdělávání je důležité, aby učitel dokázal najít v každém z žáků „to dobré“, co v něm je, a pomohl jim to nalézt. Tak nejlépe získá jejich důvěru.
4) Postupujeme od jednoduchého ke složitějšímu a využíváme dosavadních poznatků žáků. Dbáme na posloupnost a provázanost učiva – učivo kloubíme tak, aby nové poznatky vyplývaly z poznatků předcházejících. Z probíraného učiva vybíráme nejprve to, co je v něm základní. Tomu se snažíme naučit všechny žáky bezchybně. K probírání nové látky přistupujeme, teprve když žáci probíranou látku chápou. Ke všem činnostem se průběžně vracíme, přesvědčujeme se o zvládnutí učiva, upevňujeme a rozvíjíme osvojené vědomosti a dovednosti. Žáci sami provádějí obměny činností a využívají při nich své dosavadní individuální poznatky, dovednosti a zkušenosti. Ty doplňujeme, upevňujeme a dále rozvíjíme. Vzdělávání chápeme jako proces, který nikdy nekončí.
5) Výuku přibližujeme skutečnému životu, dbáme na zapojení všech smyslů. Ve výuce využíváme co nejvíce smyslů, hlavně zraku, hmatu a sluchu. Vycházíme dětem vstříc. Učivo předkládáme na důvěrně známých situacích a s využitím mezipředmětových vztahů. Využíváme praktických příkladů a výuku tak přibližujeme skutečnému životu. Upozorňujeme na konkrétní využití vědomostí a dovedností v životě. Poukazujeme na pozitivní příklady z blízkého okolí a jejich význam pro život lidí. Poznatky jsou nástrojem k poznání světa a k porozumění sobě samým.
6) Využíváme mezipředmětových vztahů. Obsah vzdělávání spojujeme do smysluplných celků. Dovednostem a poznatkům, které souvisejí s více předměty, vyučujeme v rámci všech těchto předmětů. Každý žák by měl mít k dispozici své vlastní didaktické pomůcky, pracovní sešity, pokud možno i učebnice se zapracovanými mezipředmětovými vztahy. Žáky směřujeme, aby si do svých materiálů zaznamenávali to, co už dobře zvládli, dělali si poznámky, podtrhávali, vlepovali přehledy událostí, citáty atp. Důraz je kladen na porozumění základním pojmům a principům.
7) Vedeme žáky k hovoru a vzájemné komunikaci. Všem žákům průběžně umožňujeme hovořit o tom, co pozorují, co činí, co si myslí. Žáci se učí formulovat otázky, navzájem se vyvolávají, odpovídají si, předávají si slovo, učí se komunikovat s učitelem a spolužáky, vést konzultace a diskuzi. Umožňujeme jim stát se „učitelem“ a uvádět jednotlivé činnosti obdobně, jako je uváděl učitel.
8) Využíváme zpětnou vazbu, žáky vedeme k samokontrole a práci s chybou. Činnosti s pomůckami i následný hovor o pozorovaném umožňují učiteli i žákům každodenní zpětnou vazbu – přehled o zapojení žáků a dosažené úrovni jejich poznání, aniž bychom museli používat různé formy zkoušení či písemných prověrek. Žákům i učitelům zpětná vazba umožňuje chyby rozpoznávat ihned při jejich vzniku a okamžitě je napravovat. Učí se tak chybám předcházet a brát si z nich ponaučení. Pokud chybu nepokládáme za prohřešek, naučíme žáky bez obav vyjadřovat vlastní názory a poznatky. Přes chybování směřujeme k úspěšnosti. Přes sebekontrolu k bezchybnosti.
9) Žáky nepřetěžujeme a využíváme diferenciace. Učivo, metody a postupy volíme tak, aby byly přiměřené stupni vývoje žáků. Prostor k pochopení a zvládnutí učiva dáváme všem žákům tak, že jim
umožňujeme učit se podle jejich individuálního tempa. Před žáky stavíme cíle blízké – dosažitelné. Podněcujeme v nich touhu po jejich dosažení a dodáváme jim důvěru, že to dokáží.
10) Ve výuce využíváme pozitivního hodnocení a žákovského sebehodnocení. Pozitivní hodnocení je velmi silný motivační a výchovný prvek, a proto je používáme průběžně v celém procesu učení. Může mít podobu ústní pochvaly, drobných odměn, jako jsou hvězdičky, razítka atp., nebo udělení „jedničky“. Rozumíme jím ale také pozitivní ladění hodnotících soudů, projevování zájmu o názory žáků, dodávání sebedůvěry žákům a jejich povzbuzování. Oceňujeme přitom především chování žáků, nikoli žáky samotné.
Do výuky zařazujeme žákovské sebehodnocení. Například tak, že si žáci sami připisují ke splněným úkolům hvězdičky a označují si tak to, co dobře umí. Tak vedeme žáky k bezchybnosti a díky prožitým pozitivním pocitům úspěšnosti i k poctivosti (při podvádění pozitivní pocity žáci neprožijí).
Realizovat uvedené přístupy v praxi není vždy úplně jednoduché, činnostní učení to však velmi dobře umožňuje. Z našich zkušeností jednoznačně vyplývá, že pokud začnete učit činnostně a budete uvedené zásady ctít, budete po další roky radostně a s rostoucím sebevědomím sledovat výsledky, kterých budete společně se žáky dosahovat.
